Přijetí závodního týmu v závodě Daimler-Benz bylo bouřlivé. Za účasti mnoha zaměstnanců závodníkům blahopřáli jak členové dozorčí rady, tak všichni ředitelé závodu. Hrabě Kolowrat usiloval, aby malé auto „Sascha“bylo co možná nejvíce popularizováno na automobilních závodech. To se však dařilo jen krátce.
V květnu 1922 se konal závod automobilů do vrchu Ries. Při tréninku tam 22.května zahynul Sašův přítel, zaměstnanec firmy STEYER, dřívější konstruktér a nejlepší závodník automobilky Laurin & Klement, Otto Hieronymus. Sportovní auta „Sascha “v r.1922 soutěžila nejen v tomto závodu, nýbrž též ve Španělsku na Armanguez-Trophy, ve Spa, Semmeringu, do vrchu Ried, kde Alexander Kolowrat 11.6.1922 na vozidle „Sascha“ zvítězil, i v dalších menších soutěžích. Celkem to bylo 50 závodů, na nichž vozy „Sascha“ získaly 43 prvních cen.
Hrabě Alexander se prokazatelně zúčastnil 10.října 1922 automobilových závodů „Schwabenbergrennen“ v Maďarsku. O jeho další účasti na automobilových závodech písemné záznamy nejsou. Byl jedním z mála automobilových závodníků, který nikdy s vozidlem nehavaroval, ani neměl jiný úraz.
Po úspěšném roce 1922 se závodů neúčastnila ani sportovní auta „Sascha“. Firma Daimler-Motoren A. G. ve Wiener Neustat (Vídeňské Nové Město) se koncem roku dostala do finanční krize, na jejíž řešení nebyly jednoznačné názory. Pro neshody se Ferdinand Porsche vzdal svých funkcí ve firmě, odstěhoval se do Stuttgartu a přijal zaměstnání u firmy Mercedes.
30.dubna 1923 se hrabě Alexander Kolowrat ve svatoštěpánském chrámu ve Vídni oženil s velmi hezkou emigrantkou Sofií kněžnou Trubeckou (* 23.1.1900 Řím), dcerou býva-lého ruského atašé v Římě Mikuláše knížete Trubeckého a Isoliny Marie Lorenzo Henriquez. Svatba byla nafilmována kameramanem Hansem Theyerem a režisérem Gustavem Ucickým. Neúplně zpracovaný film byl promítán už u svatební tabule.
Od roku 1923 v Rakousku vlivem zahraniční konkurence značně poklesla výroba celovečerních filmů až na počet 32, z nich společnost „Sascha-Film“ jich natočila šest. Nejnákladnější film této společnosti byl „Der junge Medardus“ (rež.Kertész), jenž byl situován do doby napoleonských válek (do r.1809). Hrabě Alexander byl producentem jen jednoho filmu – „Fräulein Frau“.
V r.1924 byly společností „Sascha-Film“ natočeny čtyři filmy, z nichž nejdražší s mnoha osobami a kostýmy byl film „Die Sklavenkönigin“ (rež. Kertész), jehož producentem byl Saša Kolowrat. Tento monumentální epický film měl premiéru v kinu EOS, které k tomu bylo vyzdobeno staroegyptskými sochami a obrazy bohů a sochami válečníků. Kromě kina EOS společnost „Sascha-Film“ vlastnila ve Vídni též kino STAFA. Film se stal kasovním trhákem.
Epický film „Salammbo“ (rež.Maradon) byl nejvýznamnější ze tří filmů natočených společností „Sascha-Film“ v r.1925. Byl to historický film z doby punských válek s mnoha osobami a kostýmy. Natáčení v koprodukci s francouzskou společností. probíhalo ve Vídni v „Sascha-Film Studio“ v Sievering. V hlavní ženské roli byla Francouzka Jeanne de Balzac. Hudbu k filmu složil Florent Schmidt. Filmová kritika psala, že hudba k filmu byla románu bližší nežli sám film. Alexandrovi nastaly velké starosti nejen s probíhající pozemkovou reformou na jeho panstvích v Čechách, ale i s růstem konkurence v odbytu filmů a se značným dluhem společnosti. Krize v Rakousku vyřadila z trhu většinu filmových společností. Přetrvaly jen nejbohatší, z nichž nejprogresivnější byla společnost „Sascha-Film“.
Hrabě Alexander, jako člen dozorčí rady akciové společnosti Laurin & Klement, po-máhal automobilce řešit náhradní výrobu při potížích s odbytem poměrně drahých českých aut. Automobilka kromě nákladních automobilů a autobusů vyráběla pro armádu letecké motory. 27. 6.1924 však byla zcela zničena požárem. Velkým úsilím zaměstnanců byla sice po pěti měsících továrna obnovena, vyrobená osobní auta však oproti podobným byla velmi drahá. Proto ředitel Laurin jednal s ředitelem Škodovky Karlem Loewensteinem o prodeji firmy. Po roce od požáru 27.6.1925 valná hromada akciové společnosti, i za účasti Alexandra Kolowrata, sloučení se Škodovkou odsouhlasila. 12.9.1925 po schválení ministrem vnitra pak došlo k reorganizaci. V Mladé Boleslavi zůstal jen výrobní závod.
O bratru Sašovi a převodu automobilky Jindřich Kolowrat v r.1996 litoval, že bratr Saša v r.1924 nebo 1925 mladoboleslavskou automobilku nekoupil. Jestliže by se v těchto letech automobilce více věnoval, mohl ji levně koupit. Po prvním infarktu v roce 1924 chtěl Klement fabriku prodat Chevroletu. A Saša v tomto roce v Americe byl, protože tam zajišťoval distribuci amerických filmů pro náš (tj.československý), jugoslávský a maďarský trh. Chevrolet automobilku nekoupil, a tak ji unavený Klement nabídl a prodal Škodovce.
V době sedmnácti let členství ve správní radě firmy Laurin & Klement se Saša Kolowrat seznámil s významnými průmyslníky, jako byl např. Jindřich Waldes (knoflíkový král) a finančníci Jaroslav Preis ředitel Živnobanky, ředitel Länderbank, i dalšími, od nichž se též učil jak v té době podnikat. Zemědělské hospodaření na svých panstvích pokládal za stabilní základnu svého majetku, avšak jako druhořadé. Po svatbě 1923 se automobilových závodů jako závodník neúčastnil. Na prvním místě byla pro něj výroba filmů.
Hrabě Saša hodně cestoval nejen do Čech a v Čechách. Rodiče manželky žili ve Vevey na severním pobřeží Ženevského jezera ve Švýcarsku, bratr manželky kníže Kirill v Paříži. Cí-lem většiny jeho cest však byly obchodní zájmy – výroba a prodej filmů, získávání nových kon-taktů. Měl svého řidiče a často s ním jezdil i komorník Pikhart. Např. 26.9.1925 psal Jan Pikhart své manželce do Týnce: „Dávám Vám vědět, že jsem v pátek ráno přijel šťastně do Paříže, v největším dešti. Dnes v neděli ještě stále prší. Doufám, že jste kartu obdrželi, kterou jsem psal ze Salzburgu. Zde v Paříži jsem měl jedno psaní a dvě starší karty od Tebe. Doufám, že brzy dostanu zas‘ psaní, než odjedu do Vídně, zde už by mě nezastihlo.“ Na konci dlouhého do-pisu: „Teď pro mě přijel šofér. Mám někam jet…“
K nejhlubší krizi rakouského filmového průmyslu došlo počátkem r.1925, kdy vlivem po-voleného dovozu 1 200 amerických filmů okolo 3 tisíce pracovníků filmového průmyslu ztratilo práci. Pro 750 rakouských kin stačilo 300-350 filmů, z nichž v Rakousku jich bylo za rok vyro-beno jen 35. Proto nezaměstnaní i zaměstnaní pracovníci filmu počátkem května 1925 uskutečnili velký demonstrační průvod z Neubaugasse až před parlament. V čele demonstrace šli hrabě Saša Kolowrat, Jacob a Luise Fleck, Magda Sonja, Michael Curtiz, Walter Reisch, Hans Theyer a mnozí další. Demonstrace byla úspěšná. Již 19.5.1925 byly stanoveny podstatně nižší kvóty dovozu filmů a parlament začal projednávat zákon o zrušení cenzury, který byl pak v r.1926 schválen.
V r.1926 společnost „Sascha-Film“ vyrobila jen dva filmy – oba se staly v zahraničí populárními. Mezi rakouskými filmovými tvůrci společnost „Sascha-Film“ a Saša Kolowrat byli neoblíbenější.
V úspěšném roce 1927 společnost „Sascha-Film“ předala do distribuce pět filmů, z nichž Saša Kolowrat byl producentem tří. Nejúspěšnější byly jeho filmy „Die Pratermizzi“ (rež.Ucicky, Leter) s Američankou Nita Naldi (1895-1961) a Češkou Anny Ondra (1902-87). Druhým jeho filmem, který dosáhl světového věhlasu byl „Café Elektric“ (v cizině „Wenn ein Weib den Weg verliert“, ve Švýcarsku „Die Liebesbörse“; rež.Ucicky).
Tento film byl vyvrcholením rakouského němého filmu, jenž též dosáhl světového věhlasu. Film znázorňoval následky deprese. Pro německou herečku Marlene Dietrich (Maří Magdalene Dietrich 1901-92) byl sice již třináctým filmem, jím se však stala filmovou hvězdou světového formátu. Obdobně byl úspěšný i pro Willi Forsta (Wilhelm Anton Frohs 1903-80). Po zrušení cenzury v Rakousku se v tomto filmu prvně hlavní představitelé dlouze líbali a herečka ukázala odhalené nohy.
Na jaře 1927 vždy zdravému hraběti Alexandrovi nastaly záhadné trávící potíže. Onemocněl žloutenkou, jejíž důsledky nezastavil ani nezmírnil léčebný pobyt v Karlových Varech. V létě se nechal operovat, načež nastalo dílčí zlepšení. Chirurg však u něj při operaci zjistil rakovinu slinivky s nadějí jen na několik měsíců života. Nemocný hrabě Saša zbytek léta strávil v lázních Semmering, kde se jeho zdravotní stav zdánlivě zlepšil.
Po návratu do Vídně se hrabě Alexander plně věnoval dokončení filmu „Café Elektric“ a obchodům akciové společnosti „Sascha-Film“. Řídil firmu, udílel pokyny, dával si referovat o pokusech se zvukovým filmem. Pracovní činnosti při natáčení se však již účastnit nemohl. Film „Café Elektric“ byl předán k distribuci 25.11.1927. Promítnout si jej nechal v pokoji sanatoria.
Lékaři doporučili další operaci bez příslibu trvalého zlepšení. Hrabě Kolowrat byl tedy znovu operován v sobotu 3.prosince, avšak bez úspěchu. V neděli 4.12.1927 v sanatoriu Loew ve Vídni v 18,30 hod. zemřel.
Po rozloučení s „filmovým hrabětem“ v úterý 6. prosince ve vídeňském kostele Schottenkirche byl hrabě Alexander z Kolowrat Krakowský-Nowohradský převezen do Týnce, kde ve středu 8.prosince po zádušní mši sv.v kostele byl uložen do hrobky vedle rakve otce hraběte Leopolda Filipa.
Pracovníci akciové společnosti „Sascha-Film“, jakož i rakouská veřejnost věřili, že společnost nadále povede dědic – mladší bratr Jindřich. Avšak provozy společnosti byly v r.1928 uzavřeny. Dědic firmu pro velké dluhy nepřevzal.
Jindřich Kolowrat o tom v r.1996 řekl, že společnost „Sascha-Film“ po bratrově smrti byla hodně zadlužena. Zárukou dluhu okolo 15 milionů od banky Creditanstalt bylo fideikomisní panství Velké Dvorce. V letech 1928-30 proběhla soudní řízení. Nejvyšší správní soud rozhodl ve prospěch dědice Jindřicha a neuznal dluh na velkostatku Velké Dvorce proto, že výpůjčka byla uskutečněna v době fideikomisu (svěřenectví) panství Velké Dvorce a institut „svěřenectví“ byl zrušen zákonem v r.1925. Tím podpis hraběte Alexandra z dřívější doby byl uznán neplatným. K finančnímu vyrovnání došlo v r.1930 a banka Creditanstalt se stala vlastníkem „Sascha-Filmu“. V r.1932 tuto společnost prodala.
V době 50.výročí trvání společnosti „Sascha-Film“ byla zřízena cena „Sascha-Pokal“ na památku filmového studia a šlechtice, který jej vytvořil. V r.1975 byla v 10.okresu Vídně v ocenění zásluh hraběte Saši Kolowrata nazvána ulice jeho jménem – Kolowratgasse (navazuje na Lear-Berg-Strasse a Benischkegasse). O životě a činnosti hraběte Alexandra bylo napsáno mnoho písemných dokumentů a internetových stránek, i stati v encyklopediích.
Jaký byl Saša Kolowrat? Byl vzdělaný, ovládal několik jazyků, procestoval Evropu a zajížděl i do USA. I když byl občanem Vídně a Rakouska, domů jezdil do Prahy nebo Mladé Boleslavi, do zámků v Týnci nebo v Dianě (Dianaberg). Byl šlechticem v pravém slova smyslu. Měl rád společnost, byl milý a výtečný společník, ale též zdatný obchodník v automobilovém i podnikatel ve filmovém průmyslu. Byl ctižádostivý. Měl rád dobrodružství, vše nové a pokrokové. Usiloval vždy o dosažení maxima. Ale když bylo potřeba, dovedl se uskrovnit. Deset let byl nepřehlédnutelnou a vyhledávanou postavou Vídně. Bratr Jindřich o něm řekl, že měl rád ženy, že byl požitkář, který dokázal sníst na posezení celou husu. Ano, byl gurmánem. Jeho tlouštku matka baronka Nadine vysvětlovala tím, že v Americe na farmě v Glen Ringe měli krávu s dobrým mlékem, kterým malého Sašu krmili.
Saša Kolowrat byl ve světě znám nejen jako automobilový závodník, spíše však jako „filmový hrabě“. Byl kameramanem, hercem, režisérem, producentem, výrobcem němých filmů, zakladatelem a provozovatelem filmového průmyslu, obchodník se zahraničními filmy.
Založil jednu z prvních filmových společností „Sascha-Filmfabrik“ v zámku Velké Dvorce, kterou v r.1912 přemístil do Vídně. Ve Vídni - Sievering zřídil 1916 první veliký prosvětlený ateliér v Rakousku. Po I.světové válce hledal a využíval trhy v USA. Angažoval režiséry a herce, kteří se později stali filmovými hvězdami (Magda Sonja, Anny Ondráková, Merlene Dietrich, Willi Forst a další). Byl v čele boje za zrušení censury v Rakousku a firma „Sascha-Film“ pod jeho vedením udávala směr vývoje rakouského němého filmu.
Sedmnáct let byl vlastníkem rozsáhlého zemědělského majetku v Čechách, který byl pod-statně omezen pozemkovou reformou v letech 1922-26. Správu tohoto majetku přenechal svým bratrům (panství Týnec) a svým zástupcům (v Přimdě a do r.1924 v Košátkách).
V České republice je Saša Kolowrat oceňován jako automobilista; v Rakousku jako prů-kopník filmu a zakladatel rakouského filmového průmyslu. Škoda, že žil tak krátce.
Leden 2011. Vladimír Brokeš
Alexandr Joseph Kolowrat-Krakowský (1886-1927). In: Kolowrat Krakovští. Významné osobnosti. Dostupné z WWW:< http://www.kolowrat.cz/kolowrat/vyznamne-osobnosti.html>.
Alexander Kolowrat. In Findtarget, reference. 1999 - 2011 FindTarget.com , Dostupné na WWW: http://<reference.findtarget.com/search/Alexander%20Kolowrat/>.
Alexander Kolowrat (1886-1927). In: IMDb. The Internet Movie Database. IMDb.com, Inc. 1990-2011. Dostupné na WWW: <http://www.imdb.com/ name/nm0464355/>.
Alexander Kolowrat-Krakovský (1886 – 1927). In: Národní technické muzeum. Dostupné z WWW: <http://www.ntm.cz/cs/heslar/kolowrat-alexandr>.
BORŮVKA, Vlastimil, Genealogie rodu pánů z KOLOVRAT. In: Heraldika a genealogie. Praha : Klub pro českou heraldiku a genealogii, 1992, ročník XXV, č.l. Krakovští z Kolovrat I až IV, s.73-114
BRANALD, Adolf; ilustr.LHOTÁK Kamil. Dědeček autmobil. 1.vyd. Praha : Československý spisovatel, 1955. 256 s.
Das Leichenbegägnis des Grafen Kolowrat Krakowski. In: Reichspost. Wien : Dr.F.Funder, Wien 1925, 25.3., čís.84, s.4. Dostupné z WWW: <http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?apm=0&aid=rpt&datum=19100325&seite=4&zoom=1.>
DeBARTOLO, John. "Café Electric" (1928) also known as"Wenn ein Weib den Web Verliert" ("When a Woman Loses Her Way"). 2002. Anglické rozhraní. Dostupné z WWW: <http:// www.silentsaregolden.com/DeBartoloreviews/rdbcafeelectric.html>.
Dictionary definition: Kolowrat-Krakowsky, Count "Sascha" Alexander. Article from Interna-tional Dictionary of Films and Filmmakers, January 1, 2001. Dostupné z WWW: <http://www. highbeam.com/doc/1G2-3406802407.html>
EDER, Bruce; Rovi. Sascha Kolowrat. In: AMC. Movie Guide. Dostupné na WWW: < http://movies. amctv.com/person/384887/Sascha-Kolowrat/details>
EDER, Bruce; Rovi. Sascha Kolowrat. In: AMG AllMovie Guide: Actors. Copyright © 2011 All Media Guide, LLC. Dostupné z WWW: <http://www.answers.com/topic/sascha-kolowrat>
Ferdinand Porsche / Sascha Racing Car. The AUTOSPORT Bulletin Board. Dostupné z WWW: <http://forums.autosport.com/lofiversion/index.php/t29084.html>.
Film. In: Östereich Lexikon AEIOU. Německé rozhraní. Dostupné z WWW: <http://www.aeiou. at/aeiou.encyclop.f/f359832.htm>.
GATSCHER-RIEDL, Gregor.Graf Bobby als Couleurstudent. In: ACADEMIA, Zeitschrift für Politik, Wirtschaft, Religion, Kultur. Wien : ÖCV und ÖAHB, 2006, März No 2 [1]. Dostupný z WWW: <www.wikiwak.com/wak/Category:Bohemian_nobility>. Alexander Kolowrat>. Externí odkazy. Graf Bobby ALS Couleurstudent, v Academia (OCV) 2 / 2006.
Kolowrat-Krakowsky, Alexander "Sascha" Joseph Graf. In: Östereich Lexikon AEIOU. Ně-mecké rozhraní. Dostupné z WWW: <http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.s/s125819.htm>.
KOŽÍŠEK, Petr; KRÁLÍK, Jan. L&K – Škoda 1895- 1995. Díl 1. Laurin & Klement je nejlepší známkou světa. Praha : Motopress : MILPO, 1995. 249 s.fotogr. ISBN 80-901749-1-4.
Kronika obecné školy v Týnci. Týnec: rukopis, 1892, svazek I, 1.část s.1- 166 [SOkA Klatovy].
MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Alexander "sascha" von kolowrat-krakowsky. Kdo to neviděl na vlastní oči… In: Jihočeská vědecká knihovna 2001-2011. Kohoutí kříž. Dostupné z WWW: <http://www.kohoutikriz.org/data/w_kolow.php>.
MAREŠ, Jan. Sascha Kolowrat a jeho továrna na sny. Začalo to u Přimdy: Filmový hrabě byl i hvězdou sportovního motorismu a letectví. In: Z Heimatbote přeložil Jan MAREŠ. Časopis Česko bavorské VÝHLEDY č.8/1993 (16/17. týden), Straubing, s.7.
Matrika narozených farnosti Týnec, 1897, svazek 22, s.38 Jindřich z Kolowrat Krakowský
[SOA Plzeń].
Österreichische Filmgeschichte In: Wikipedia, der freien Enzyklopädie. Německé rozhraní. Filmszene um 1910. Im Ersten Weltkrieg (1914–1918). Später Stummfilm (1918–1929). Dostupné z WWW: http://others.sensagent.com/österreichische+filmgeschichte/de-de/#Fr.C3.BCher_Stummfilm_.281896.E2.80.931914.29.
SARVAŠ, Rostislav. Očima nejstaršího z Kolowratů. 1.vyd. Brno : Zvláštní vydání 1994, s.122
[8 s.obr.příl.].
“Sascha” Count Alexander Kolowrat. In: Historic Racing.com. Dostupné z WWW: <http:// www.historicracing.com/top100.cfm?fulltext=2450&today=on&fromrow=1>
Sascha-Film. In: Östereich Lexikon AEIOU. Německé rozhraní. Dostupné z WWW:<http:// www.aeiou.at/aeiou.encyclop.k/k585094.htm>.
Sascha-Film. In: Sacha-Film information, Sascha-Film Reference Articles. 1999-2009 Find Target.com Dostupné z WWW: <http://reference.findtarget.com/search/Sascha-Film/>
Sascha-Film [at]. In: .IMDb. The Internet Movie Databáze IMDb.com, Inc. Terms and Privacy Policy1990-2011.Anglické rozhraní. Dostupné z WWW: http://www.imdb.com/company/co0244245/.
Sascha-Filmindustrie. In: Wikipedia, Die freie Enzyklopädie. 30.12.2010 [cit.10.1.2011]. Německé rozhraní. Dostupné z WWW: <http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Sascha Filmindustrie&oldid=83249830>
Sascha Kolowrat. Biography.In: ALLMOVIE. Overview Biography. AMG All Media Guide, LLC. Copyright Policy 2011 Rovi Corporation. Dostupné z WWW:Dostupné z WWW: <http://www.allmovie.com/artist/sascha-kolowrat-384887>
SNELLMAN, Leif..Legendary team leaders in the Targa Florio. In: 8W. The stories behind motor racing facts and fictions. 8.6.2001.Anglické rozhraní. Dostupné z WWW: <http://www.forix. com/8w/targa.html>.
STEINER, Gertraud. Kolowrat-Krakowsky, Count "Sascha" Alexander. In: Film reference „Writers and Produkction Artists“. 2011, Advameg, Inc.[cit.19.11.2010]. Anglické rozhraní. Dostupné na WWW:<http.//www.filmreference.com/Writers-and-Production-Artists-Ja-Kr/Kolowrat-Krakowsky-Count-Sascha-Alexander.html>.
STEINER, Gertraud. Kolowrat-Krakowsky, hrabě "Sascha" Alexander. Mezinárodní slovník filmů a filmových tvůrců Encyclopedia.com.2001. Anglické rozhraní. [26.1.2011]Dostupné na WWW: <http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3406802407.html >.
STEINER, Gertraud.
SVOBODOVÁ, Alena. Za Sašou Kolovratem. In: Obec Rozvadov, 4.5.2005. Dostupné z WWW: <http://www.rozvadov.cz/view.php?cisloclanku=2005050404>.
SVOBODOVÁ, Alena. Historie vozidla „Sascha“. In: Obec Rozvadov, 4.5.2005. Dostupné z WWW: <http://www.rozvadov.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2005050401>.
Škoda racing 1909 Alexander Kolowrat. In:BRISKODA.net. The Skoda Forum and Commu-nity.Akt.18.11.2001 [cit.10.12.2010].Dostupné z WWW: <http.//briskoda.net/forums/topic/ 102612-skoda-racing-1909-alexander-kolowrat>.
Three Korda and Kertész films. Jameson Cine Fest Information programs.Vienna. 2009. Dostupné z WWW: <http://www.cinefest.hu/eng/informprog_eng.html>
VOLNÝ, Zdeněk. Laurin & Klement aneb o knihkupci a zámečníkovi. In: HORA-HOŘEJŠ, Petr.Toulky českou minulostí. Praha : VIA FACTI, 2009. 12.díl, s.120
VYKOUPIL, Libor. Rozhlasový pořad: Ecce Homo Alexandr Josef, hrabě Kolowrat. Brno – Český rozhlas Brno 2007, 4.12. Dostupné naWWW:<http//www.rozhlas Brno <http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/403771>
Wikipedia, přispěvatelé. Alexander Kolowrat. In: Wikipedia, otevřená encyklopedie, last modif.19.11.2010 [cit.26.1.2011]. Anglické rozhraní. Dostupné z WWW:< http://en.wikipedia. org/w/index.php?title=Alexander_Kolowrat&oldid=397654658
