JAN Vidršpergár z Vidršperka (Widersperger z Widerspergu):Osobní stránka na adrese: historian.freepage.cz

          Vidršpergárové se přistěhovali do Plzeňska v 15.století. V 16.století se potomci rozrodili do dvou rytířských rodů. JAN Vidršpergár (*okolo r.1555) pocházel z rodu Mutěnínského. Byl vnukem JANA Vidršpergára na Mutěníně (†1590), jenž v r.1549 koupil Lomec.Jeho otcem byl JINDŘICH Vidršpergár (*okolo r.1530), který od r.1666 s bratrem ŠEBESTIÁNEM hospodařil na Lomci a přikoupil k němu Dolní Lhotu a Petrovsko (u Janovic). JINDŘICH ze-mřel mezi lety 1569-77. Jeho polovinu zdědil nejstarší syn JAN, který po dosažení zletilosti  na lomecké tvrzi hospodařil se strýcem ŠEBESTIÁNEM. Mladšími nezletilými bratry JANA byli JIŘÍ VOLF, GOTHARD JINDŘICH a JAN JAKUB.

          Vlastník poloviny Lomce, Dolní Lhoty a Petrovska JAN Vidršpergár z Vidršperka se kolem r.1580 oženil s ALŽBĚTOU Příchovskou z Příchovic     (*okolo r.1565). Zřejmě byl dobrým hospodářem, protože mohl půjčovat sousedům hotové peníze. Půjčoval i rytíři BOŘIVOJI Rochcovi z Otova na Týnci. Měšťanka Kateřina BÁRTOVIC mu v roce své smrti (1588) dlužila 35 kop gr.míš.

          V roce 1584 dědičky po zemřelém sousedu rytíři BOŘIVOJOVI Rochcovi uznaly jeho dluh JANOVI Vidršpergárovi na Lomci ve výši 1050 kop gr míšenských a postoupili jemu a jeho nedospělým bratrům majetek po BOŘIVOJOVI „tvrze a vsi Tejnce a dvory kmetcí s pla-tem, dvoru poplužního s poplužím při též tvrzi ležícího, vsi Vacovy, vsi Novou Nevděk, ve vsi Lhotce jednoho člověka příjmím Horníka s platem jedním vrchnosti a druhým ke kostelu náleži-tým, vsi Chvalšovic a vsi Předbojovic, vsi Stojanovic s dvory kmetcími s platem" a veškeré pří-slušenství.

          Rodina nového vlastníka malého týneckého panství zůstávala bydlet na lomecké tvrzi. JAN Vidršpergár rozhodl přestavět starou tvrz k pohodlnějšímu bydlení na zámek (nebo nechat postavit nový zámek) podle vzorů nových domů v Klatovech, jakož i postavit potřebné hospodář-ské budovy. V letech 1585-93 byl v Týnci čilý stavební ruch. Asi v té době prodal ves Novou Nevděk.

         Před rokem1585 se manželům Vidršpergárovým narodila dcera ANNA MANDALENA. Matka ALŽBĚTA roz.Příchovská z Příchovic asi po porodu zemřela. O jiných dětech nejsou písemné zmínky. Vlastník Týnce JAN Vidršpergár v tituláři české šlechty v r.1589 je uveden jako „JAN mlad. WIDRSSPERGAR z WIDRSSPERKU na Lomcy a Teyncy“.

          Druhou manželkou JANOVA děda, vlastníka Mutěnína, Zahořan a Dvořce (Hamr), JANA Vidršpergára z Vidršperka na Mutěníně byla  ALENA, roz.Černínka Chudenic. Děd  JAN na Mutěníně zemřel ve vysokém věku v r.1590.

          V Týnci kolem r.1590 žila SALOMENA Dolská (příbuzná JANA nebo manželka správce). V r.1593 ji klatovský kupec Jan KOŠKA žaloval u zemského soudu v dluhu 28 kop 32 gr míš.za krámské věci.

          Někdy v době mezi lety 1590-94 JIŘÍK VOLF a GOTHARD JINDŘICH dosáhli plnoletosti. Nejpozději v r.1594 starý strýc ŠEBESTIÁN Vidršpergár (†1595) svoji polovinu Lomce postoupil synovci JIŘÍKU VOLFOVI. Vlastník Týnce JAN Vidršpergár druhou polovinu Lomce, Dolní Lhotu a Petrovsko postoupil bratru GOTHARDU JINDŘICHOVI. S rodinou pak přesídlil do zámku v Týnci. O nejmladším sourozenci JANU JAKUBOVI a jeho majetkovém vyrovnání není nic známo.

          Je pravděpodobné, že JAN a snad i již zletilí bratři JIŘÍK a JINDŘICH se zúčastnili veřejné hotovosti s nástupem 23.srpna 1594, k níž se měli dostavit všichni páni a rytíři s desátým člověkem poddaným, z měst každý osmý soused. Veřejná hotovost trvala 10 týdnů.

          V r.1595 bylo i několik neženatých šlechticů pozváno do Dešenic na svatbu EVY Přede-nické z Předenic, dcery ADAMA Předenice z Předenic, s VILÉMEM Vrábským z Vrábí. Svatby se zúčastnili též bratři vlastníka Týnce JINDŘICH a JAN JAKUB Vidršpergárové Vidršperka. Při svatebním veselí 10.ledna výtržníky byli zejména bratři KRYŠTOF a PETR TOBIÁŠ Karlové ze Svárova. Po svatbě na KRYŠTOFA u komorního soudu žaloval JIND-ŘICH, že mu bez příčiny kulichem poranil pravou ruku.  JAN JAKUB Vidršpergár žaloval z obdobného skutku jak KRYŠTOFA, tak i PETRA TOBIÁŠE Karla ze Svárova.

          26.3.-22.8. bylo v Klatovech shromaždiště nově vytvářeného pěšího pluku (okolo 4000 osob), čímž trpělo i okolí Klatov. 21.11.1595 si Klatovští stěžovali komoře české na sklady železa a soli a zadržování kupců na cestě do Klatov též ve vsi Lomci, náležející panu JINDŘICHOVI z Vidršperka.

          6.března 1600 na oslavě u JANA Peka z Římku v bezděkovské tvrzi došlo k napadení hostitele JANEM Měsíčkem z Výškova, na němž se podílel též bratr JIŘÍK Vidršpergár na Lomci. Líčení u komorního soudu proběhlo 1.2 1602. 

          Kolem roku 1600 se JANŮV bratr JINDŘICH oženil s ANNOU, dcerou JANA PROTIVY Černína z Chudenic na Slatině a Vidicích (†1612. Později měli syny LADISLAVA VLADISLAVA a DIVIŠE VILÉMA a dceru MANDALÉNU. V této době se v Lomci oženil též bratr JIŘÍK s neurozenou ženou - kmetičnou. Bratr JAN JAKUB  asi zůstal svobodný.

          Dosud v neznámé době se druhou manželkou JANA Vidršpergára na Týnci se stala katolička ALENA z Běšin, asi dcera ADAMA Běšína z Běšin na Běšinech a jeho manželky EVY.  Jejím přičiněním nechal vlastník Týnce provést opravy kostela(v té době bez věže), který téměř po dvě století nebyl opravován a využíván. Předně musely být opraveny krov a střecha. Nejpozději v této době byly pod podlahou lodi zřízeny hrobky a na podlahu položeny veliké kamenné dlaždice. Na návětrné západní straně před hlavní vchod do lodi byla přistavena předsíň s křížovou paprsčitou klenbou a jiné. Je též pravděpodobné, že po opravách byly na zdi triumfálního oblouku zřízeny nástěnné fresky. 

          Z neznámých důvodů nebyl JAN Vidršpergár na Týnci uveden v soupisu poplatníků zemské berně z roku 1603.

          Nejpozději r.1605 se manželům Vidršpergárovým  na Týnci narodila dcera ANNA EVA. V tomto roce byla kostelu v Týnci darována kněžská zelená kasule se světle fialovým křížem a dvěma vyšitými erby (Vidršpergárů a Běšínů) v oválných polích. Kolem oválů byly vyšity nápisy:“IAN + WIDERSSPERGAR + Z WIDERSSPERGU 1605 ALENA + WIDERSSPER-GAROWA + Z BIESSIN“(v současné době není známo, kam se tato kasule poděla). Koncem roku 1605 se uvádí JINDŘICH na Lomci, bratr JANA, mezi ručiteli klatovského měšťana Vik-torína KANTOROVIC.

          Léto roku 1606 bylo studené a mokré. Klatovský děkan JELENSKÝ zapsal: Lidé „v ko-žiších žali a chmel při vohni se zahřívajíc trhali“.

        V r.1607 byla v Týnci svatba ANNY MAGDALENY, dcery JANA Vidršpergára  a ALŽBĚTY roz.Příchovské z Příchovic s vlastníkem panství Dešenice vdovcem VILÉMEM nejstarším Vrábským z Vrábí. Dešenice zdědil v r.1603. MANDALENA věnem od otce JANA dostala 3000 kop gr míš. Byla VILÉMOVOU druhou manželkou. Později měli dceru EVU  MARII, která se stala první manželkou ADAMA LEOPOLDA Vratislava z Mitrovic. 

          Veřejná hotovost byla opět svolána v r.1608. JAN Vidršpergár na Týnci se z účasti 21.5.1608 písemně omluvil. V listě do Prahy se omlouval, že se nemůže hotovosti zúčastnit ze zdra-votních důvodů „jsouce já tělem přebraný, k tomu na nohy velice nedostatečný, takže mi ve zbroji na koni jeti a nebo pěšky těm věcem za dosti učiniti možné není“.

          V r.1610 bratr JIŘÍK Vidršpergár s finanční účastí bratra JINDŘICHA, koupil v Klatovech dům Deklivovský (nyní Denisova 91/I.) za 600 kop gr míš. (15.listopadu 1612 bylo vydáno potvrzení o konečném zaplacení této částky).

           JANŮV bratr JINDŘICH z neznámých důvodů (mohl být nemocný) v r.1612 prodal svou polovinu Lomce, Dolní Lhotu a Petrovsko za 8000 zl rýnských sestrám LUDMILE Kocové z Dobrše, roz.Černínce z Chudenic, podruhé provdané za VÁCLAVA Koce z Dobrše (†1608), a KATEŘINĚ Merklínské, též roz.Černínce z Chudenic. Na prodaném majetku pojistil své manželce ANNĚ, roz.Černínce z Chudenic 3500 zl rýnských a povinné podíly svým synům nezletilým LADISLAVU VLADISLAVOVI a DIVIŠI VILÉMOVI.

          Manželka bratra JINDŘICHA ANNA Vidršpergárová,roz.Černínka z Chudenic byla v r.1614 dlužna za věci krámské klatovskému kupci Volfovi ŠAYERLEOVI 35 kop gr.míš. V Dešenicích 27.8.1614 v domě JANOVA zetě VILÉMA Vrabského Tluksy z Vrabí (jenž vyznáním byl utrakvistou) byli, kromě jiných, JÁCHYM Příchovský z Příchovic a DIVIŠ Koc z Dobrše. DIVIŠ napadl JÁCHYMA, který jej pak žaloval u komorního soudu. V letech 1913-14 byla i na Klatovsku morová epidemie.

          V dosud nezjištěné době byl JAN Vidršpergár z Vidršperka na Týnci jmenován JMC radou a soudcem zemským. V r.1614 bratr JANA na Lomci JIŘÍK VOLF obdržel po dřívější jeho žádosti od císaře Matyáše list, jímž jeho děti s kmetičnou byly legitimovány. Na vyřízení JIŘÍKOVY žádosti zajisté měl podíl i starší bratr JAN, zemský soudce.

          V r.1615 byla JANOVI nejstaršímu Vidršpergárovi z Vidršperka, vlastníku Týnce, vyměřena berně z 27 osedlých (lidí), ovčáckého mistra a jeho pacholka. 6.7.1615 velikým požárem bylo zachváceno téměř celé město Klatovy.

          V r.1617, asi z nutné potřeby nových dveří na jižní straně vstupu do kostela v Týnci, ne-chal JAN Vidršpergár zhotovit řezbami bohatě zdobené jednokřídlové dvéře (220 x 120 cm) s dvěma ploše vyřezávanými renesančními výplněmi. V horní výplni je kříž, ve spodním liliové motivy. V horním vlysu jsou  kartušové tabulky s písmeny „I . W . ZW“ (JAN Vidršpergár z Vidršperka) a „A . W . ZB“ (ALENA Vidršpergárová z Běšin) a vedle směrem ke středu jsou tabulky s jejich erby. Nad tím je v segmentovém poli kruhový terč s písmeny „IHS“ a letopočet „1617“.

           O stavovském povstání po květnu 1618 již často nemocný šedesátník JAN Vidršpergár na Týnci zprávy měl, i když opožděně. Oproti mnohým svým příbuzným zachovával věrnost císaři Matyášovi, po jeho smrti králi Ferdinanddovi II. Jeho rodina byla katolická oproti utrakvistické rodině zetě VILÉMA Vrábského na Dešenicích. Ale ani tento stavovské povstání nepodporoval.

Římskými katolíky byli i JANOVI bratři JINDŘICH, zejména pak JIŘÍK a JAN JAKUB. Pro věrnost císaři JIŘÍK v r.1619 opustil Čechy. O hospodaření na jeho dílu Lomce (4 osedlí) se staral JAN na Týnci. Po návratu v říjnu nebo listopadu 1620 se JIŘÍK s bratrem JANEM nepohodl a žádal od něj 54 kbelců obilí, které si prý přisvojil (1 kbelec 71,53 l). JAN jeho nároky neuznal a proto JIŘÍK jej v r.1621 žaloval u komorního soudu. Výsledek sporu není znám.

          O posledních letech života JANA Vidršpergára  na Týnci se zprávy nezachovaly Nezachovaly se ani zprávy o jeho druhé manželce ALENĚ, roz.z Běšin. V r.1621 ještě žil. Zemřel bez poslední vůle pravděpodobně v r.1622. Zeť VILÉM Vrábský na Dešenicích se asi pohřbu nezúčastnil. Smrt vlastníka Týnce byla popudem jeho písemné žádosti, aby ANNA EVA Vidršper-kárová mu poslala jeho svatební smlouvu z r.1607, na základě ní se chtěl domáhat dědického podílu.

          V r.1623 se pravděpodobně konala svatba ANNY EVY Vidršpergárové s chudým šlechticem VILÉMEM ALBRECHTEM Krakowským z Kolowrat. Zeť VILÉM Vrábský na Dešenicích se asi opět nezúčastnil, protože znovu poslal ANNĚ EVĚ list, aby mu vydala originál svatební smlouvy z r. 1607, kterou zanechal u jejího otce. Její odpověď není známá. Je nevyjasněnou otázkou,  proč z Dešenic do Týnce posílal listy(4 hodiny pěší chůze), když kolem Týnce se jezdilo za nákupy do Klatov.

          Protože originál svatební smlouvy nedostal, 11.11.1624 podal na ANNU EVU Kolowratovou žalobu. Požadoval po ní předložení svatební smlouvy, která zůstala „na Tejnci v tom sudu na nových sejpkách“, neboť jejím prostřednictvím hodlal prokázat, že jeho manželka nebyla od sestry majetkově oddělena, takže jí a jejím prostřednictvím synovi JANU VÁCLAVOVI patří nárok na polovinu týneckého statku.

          ANNA EVA pak již 30.11.1624 zápisem do zemských desk přiznala, že je manželovi VILÉMU ALBRECHTOVI Krakowskému z Kolowrat dlužna 100 kop českých grošů, a proto mu dala právo, aby se po její smrti uvázal ve veškerý pozůstalý majetek. V zápisu si vymínila , že je oprávněna libovolně naložit s částkou 5000 kop gr míšenských. Z této částky byl pravděpodobně uhrazen podíl sestry ANNY MAGDALENY.

          V r.1622 ani později nebyl statek JANA Vidršpergára a později VILÉMA ALBRECHTA Krakovského z Kolowrat konfiskován, ani jinak pokutován za účast ve stavovském povstání. Statek VILÉMA nejstaršího z Vrábského Tluksy z Vrábí na Dešenicích byl sice konfiskační komisí osvobozen, avšak před komisí v r.1629 se VILÉM Vrábský zavázal zaplatit 1166 zl 40 kr na alumnát kláštera sv.Jakuba. Jeho manželka Anna MAGDALENA, roz.Vidršpergárová z Vidršperka,  zemřela v r.1625. 4.4.1628 VILÉM nejstarší Vrábský Tluksa z Vrábí na Dešenicích slíbil do příštích velikonoc vyučovat se římskokatolické víře. V seznamu vrchností na Klatovsku, které na svých statcích snášeli poddané kacířské, byl jmenován VILÉMŮV syn ADAM HYNEK Vrábský Tluksa z Vrábí na Dešenicích. Syn z druhého manželství JAN VÁCLAV byl v té době asi nezletilý.

          Bratři JIŘÍK a JAN JAKUB Vidršpergárové se aktivně zapojili do rekatolizace na Klatovsku a Plzeňsku. JIŘÍK svoji polovinu Lomce prodal pravděpodobně v r.1626, kdy jeho synovci  LADISLAV VLADISLAV a DIVIŠ VILÉM prodali své podíly na bývalé JINDŘICHOVĚ polovině Lomce. Později žil Klatovech a v Plzni.

          JINDŘICH Vidršpergár s manželkou ANNOU, roz.Černínkou z Chudenic, nechali v r.1630 do kostela v Týnci zhotovit hlavní oltář (spodní část), po stranách se šroubovitými sloupy. Monogramy obou dárců byly vyznačeny na podstavcích oltářních sloupů modře v červeném poli. Jejich syn LADISLAV WLADISLAV dal udělat náhrobník nad vchodem do hrobky Vidr-špergárů – desku z šedého mramoru (177 x 88 cm) s železnými kruhy; na ní v reliéfu (nyní velmi nezřetelném) uprostřed postava klečící před křížem s hořící svící a s přilbicí u nohou. Pod tím erb Vidršpergárů. Nahoře v kartušové tabulce byl nápis (nyní nečitelný):“Ladislaw Wladislaw z Widerssperku Tuto | Pamatku Vcžinyty Dal Letha 1638 4.Dece.“ V této hrobce jsou dosud původní rakve s pozůstatky Vidršpergárů.

          Jestliže předchůdce Jana Vidršpergára rytíř BOŘIVOJ Rochce z Otova během svého třicetiletého působení v Týnci se zasloužil o znovuobnovení vsi a poplužního dvora, rytíř JAN Vidršpergár během třicetišestiletého vlastnictví Týnce nechal obnovit (nebo postavit nový) zámek (od 18.stol.nazývaný starý zámek) a hospodářské stavby, včetně nových sýpek. Nechal též zřídit dvě zahrady: jednu na místě pozdějšího parku, druhou, kde byl později postaven nový zámek. Začal v Týnci chovat ovce. Nechal opravit týnecký kostel a dodnes jej připomíná předsíň u hlavního vchodu, dvéře v jižním vchodu, snad i freska klečícího rytíře a vidršpergárovská hrobka.

        JINDŘICHA Vidršpergára a jeho manželku ANNU, roz.Černínku z Chudenic, připomíná spodní část hlavního oltáře a v lodi nejstarší kostelní lavice; jejich syna LADISLAVA VLADISLAVA Vidršpergára žulový náhrobník na podlaze před hlavním oltářem.

V Týnci15.1.2011                                                                  Vladimír Brokeš