VILÉM ALBRECHT, prapředek současně žijících Kolowratů Kra-kowských, byl synem chudého BERNARDA ALEXANDRA Krakowského z Kolowrat († asi 1613) a LUDMILY(† asi 1617), roz. Týřovské z Einsidle na Všesulově (10 km jihozápadně od Rakovníka) a Křekovicích. Narodil se 18.2.1600. Jeho bratrem byl RUDOLF JOŠT.
O mládí VILÉMA ALBRECHTA informace nejsou. Není známo kterou školu návštěvoval, ani kdy a jak došlo k jeho seznámení s katoličkou ANNOU EVOU, dcerou JANA Vidršpergára z Vidršperka a ALENY, roz. z Běšin na Týnci. Do rodiny Vidršpergárů se přiženil někdy mezi roky 1622-24 (asi 1623).
V pobělohorské době malé panství Týnec s 27 poddanými, poplužním dvorem, ovčáckým mistrem a jeho pacholkem, konfiskací ani jinak postiženo nebylo proto, že rodina vlastníka JANA Vidršpergára z Vidršperka na Týnci byla katolická a stavovské povstání nepodpořila.
Otec nevěsty a vlastník Týnce JAN Vidršpergár z Vidršperka, JMC rada a soudce zem-ský, zemřel před r.1624 (asi 1622) a dědička ANNA EVA zapsala majetek manželovi VILÉMU ALBRECHTOVI. Manželství s ANNOU EVOU Vidršpergárovou bylo bezdětné. Manželé žili skromně a uměli šetřit. Jejich malé panství mělo jen 27 poddaných.
Prvním přírůstkem do malého kolovratského panství Týnec byly „dva dvory zpupné ve vsi Radoniovech“ s asi 15 hektary pozemků, které koupila ANNA EVA Kolowratowá z Vidršperka na Týnci od JAKUBA Kouska ze Sobětiček v r.1626.
VILÉM ALBRECHT byl v desátém roce třicetileté války, spolu s dalšími osobami vyšších stavů u nichž nebylo vrchnosti dostatečně známo jejich náboženské smýšlení, předvolán do Klatov před reformační komisi (manželka ANNA EVA předvolána nebyla). Tam 4.dubna 1628 kategoricky přislíbil, že chce setrvat v římskokatolické víře.
V r.1629 se VILÉM ALBRECHT zúčastnil sjezdu rodu Kolowratů, na němž byla uza-vřena smlouva, která kromě jiného "vylučovala každého ze všech předností svého rodu, kdo by manželku nižšího stavu pojal". Nejpozději na tomto sjezdu navázal VILÉM ALBRECHT přátelské styky i s nepříbuznými Kolowraty v jihozápadních Čechách.
Po r.1630 byl VILÉM ALBRECHT často pobýval v Klatovech a navazoval známosti jak se šlechtou, tak s důstojníky císařského vojska, kteří byli vydržováni v Klatovech. V r.1632 pro zásobení císařského vojska v Chebu muselo malé Týnecké panství dodat 25 kbelců obého obilí (žita a ovsa). V následujícím roce 1633 totéž a navíc 6 věrtelů piva a 10 slepic. Něco žita, pšenice a ovsa mělo týnecké panství skladováno v Klatovech v domě LUDVÍKA de Hailink (tento měl v domě 175 kbelců obilí).
V polovině května 1634 VILÉM ALBRECHT navštívil v Klatovech císařského rychtáře a seznámil ho s informací důstojníka Jana BROGLIE, že údajně Klatovští jsou na straně ALBRECHTA z Valdštejna proti císaři. Z této pomluvy se Klatovští snažili na vyšších místech očistit.
19.4.1634 si město Klatovy od VILÉMA ALBRECHTA vypůjčilo 150 zl na tři roky. Zástavou dostal krčmu "Stodůlka" (poblíž beňovského mlýna) s pololetní výpovědí. V tomtéž roce 1634 začal VILÉM ALBRECHT sloužit císaři Ferdinandu II. jako válečný komisař pro zásobování vojsk s DIONÝSIEM Kocem z Dobrše a JIŘÍM PETREM Kokořovcem z Kokořova. Nejpozději od té doby malé panství Týnec spravoval úředník, nazývaný hejtman nebo správce.
Po smrti WOLFGANGA LEOPOLDA ze Strahlendorfu v roce 1635 se VILÉM ALBRECHT Krakowský z Kolowrat na Týnci stal hejtmanem Nového Města Pražského. 12.12. 1635 koupil od MIKULÁŠE JETŘICHA Čejky z Olbramovic za 6 600 kop grošů míš.(7 700 zl rýnských) rytířský statek Vrhaveč – tvrz a dvůr Vrhaveč se sýpkami, obilím, chlévy, grunty or-nými atd, a ves Vrhaveč, dvorce, grunty atd. Chalupu ovčáckou, krčmu výsadní atd. Na Novém Městě Pražském v r.1636 získal po emigrantu Jakubu STANISLAVSKÉM dům "Sverčovský" nebo též "U Berounských" (č.p.664 nyní v Štěpánské ul.), kam se z Týnce přistěhovala i jeho manžel-ka ANNA EVA.
Po dvou letech 20.2.1638 však asi třiatřicetiletá ANNA EVA Kolowratowá, roz.Vidršpergárová, zemřela. Pohřbena byla v kostele u P.Marie Sněžné.
V Týnci nejpozději v r.1638 zemřel JINDŘICH Vidršpergár z Vidr-šperka. Jeho pozůstatky (a jeho manželky) byly uloženy v týneckém kostele v kryptě Vidršpergárů pod podlahou před hlavním oltářem.
Spořivý VILÉM ALBRECHT Krakowský z Kolowrat na Týnci a Vrhavči půjčoval peníze též svým zná-mým (např. JIŘÍMU GOTHARDOVI Janovskému z Janovic). Stával se vlivnou osobou. Jeho přímluvu u úředníků království si vyprošovalo i královské město Klatovy.
26.6.1640 se v Praze konala svatba čtyřicetiletého VILÉMA ALB-RECHTA s vdovou po WOLFGANGU LEOPOLDU ze Strahlendorfu, hraběnkou ANNOU KATEŘINOU, dcerou VÁCLAVA hraběte z Rozdra-žova, c.k.tajného rady a královského místodržícího v Čechách, a ANNY MARIE, roz.Berkové z Dubé a Lipé. Touto svatbou hejtman Nového Města Pražského VILÉM ALBRECHT převzal též péči o tři děti manželky z jejího prvního manželství. V druhé půli roku 1640 se v Praze novomanže-lům Kolowratovým narodila dcera ANNA LUDMILA.
V dubnu 1641 VILÉM ALBRECHT půjčil městu Klatovy na tři roky 2 000 zl, které mu byly zajištěny na jednom člověku v Horní Lhotě, ve Vrhavči na poddaných jmény JINDRA kovář, BOHATEJ, NYKODÝM, Jan HRONEK, Vavřinec VLK, LUKÁŠ, KAVKA, MARKÉTAN, KOUBA tkadlec a ZACHARIÁŠ.
V roce 1642 VILÉM ALBRECHT prodal svůj dům v současné Štěpánské ulici a koupil pro bydlení své rodiny výstavnější dům na Hradčanech (naproti arcibiskupskému paláci poblíž kostela sv.Benedikta). V tom roce se mu se narodila druhá dcera KATEŘINA BARBORA.
Starší bratr VILÉMA ALBRECHTA, podplukovník RUDOLF JOŠT Krakowský z Kolowrat, pořádal 17.6.1643 v Plzni hostinu. Na ní se KRYŠTOF VILÉM Harant z Polžic a Bezdružic chlubil, že zreformuje i samotného císaře. Když mu RUDOLF JOŠT připomněl, že ještě před deseti lety byl ve švédských službách, vyzval jej Harant na souboj, v němž byl hosti- tel RUDOLF JOŠT zabit.
V letech 1645-47 byl VILÉM ALBRECHT Krakowský z Kolowrat na Týnci hejtmanem Starého Města Pražského (z 25.5.1646 je první písemná zmínka o existenci správce-hejtma-na na panství Týnec).
V předposledním roce třicetileté války (1647) byl VILÉM ALBRECHT ustanoven generálním válečným komisařem v Čechách. 2.5.1647 se manželům Kolowratovým v Praze narodila třetí dcera ANNA ALŽBĚTA (která však ve třech letech v r.1650 zemřela).
V roce 1947 VILÉM ALBRECHT v dluhu za 2 000 zl z r.1641 koupil s císařským povolením od města Klatov za 4 300 zl jemu zastavenou Malou Vísku, část Vrhavče a dvůr v Horní Lhotě. 22.5.1647 získal od JANA VILÉMA Příchovského z Příchovic statek Petrovice nad Úhlavou za 16 500 kop gr míš., který nedlouho potom 20.května 1648 směnil s KARLEM HEŘMANEM, hrabětem Kocem z Dobrše, za Lomec a část Dolní Lhoty.
V noci na 26.7.1648 švédská vojska obsadila v Praze Malou Stranu a Hradčany. Kam se rodina VILÉMA ALBRECHTA z domu na Hradčanech uchýlila, není dosud známo. Boje o Prahu trvaly do konce třicetileté války. 24.10.1648 Vestfálským mírem třicetiletá válka skončila. Avšak teprve 30.9.1649 švédské vojsko opustilo vydrancované Hradčany a Malou Stranu.
V r.1650 byl VILÉM ALBRECHT Krakowský z Kolowrat jmenován presidentem komory (nejvyšším představitelem finančnictví v Čechách). Služební přísahu 22.3.1650 složil v řeči české. V tomto roce se ANNĚ KATEŘINĚ, roz. hraběnce z Rozdražova, a VILÉMU ALBRECH-TOVI narodil syn Jan FRANTIŠEK. Po roce 1550 nechal pro hejtmana (správce) a úředníky panství postavit v Týnci dům (Úřednický dům).
Po dvanáctiletém manželství ANNA KATEŘINA, roz.hraběnka z Rozdražova, druhá manželka VILÉMA ALBRECHTA, 13.4.1652 zemřela; pohřbena byla v Praze. Po své choti zdědil panství Chlumec (Kulm).
6.10.1652 koupil od JULIA Libštejnského z Kolovrat na Nemyšli statek Malou Chyšku v Bechyňsku za 500 zl.rýnských, ale již 24.5.1653 jej prodal Jiřímu Maršánu BOHDANSKÉMU, pražskému měšťanu, za 6 500 kop gr.
Třetí manželkou VILÉMA ALBRECHTA se od 25.8.1653 stala vdova MARIE ALŽBĚTA Adringenová, roz.Libštejnská z Kolowrat, dcera FERDINANDA Libštejnského z Kolowrat, císařského rady a naposled hejtmana Starého Města Pražského (usmrcen švédskými vojáky 1.8.1648) a KATEŘINY LUDMILY, roz. Krakowské z Kolowrat. Na panství Týnec ji pojistil 20 000 zl rýnských. 7.7.1654 se jim narodil syn FERDINAND VÁCLAV, který však již 18.9.1654 zemřel; pohřben v Praze.
VILÉM ALBRECHT 16.10.1654 koupil od ANNY JAKOBÍNY Žeberkové, roz. Roseheimové z Janovic na Srbicích, za 13 000 zl statek Srbice (zápis v deskách zemských 28.10. 1856). V roce 1655 prodal svůj palác naproti arcibiskupskému paláci na Hradčanech za 10 000 zl k rozšíření sousedního kláštera barnabitů a koupil od OLDŘICHA DESIDERIUSA Pruskovského z Pruskova dům na Hradčanech v Loretánské ulici (pozdější č.p.177/9, nynější Hrzánský palác).
V lednu 1655 Týnecké panství ve vlastnictví VILÉMA ALBRECHTA zahrnovalo 135 poddaných v 16 vesnicích (Týnec, Vacovy, Jarkovice, Lomec, Dolní a Horní Lhota, Rozpáralka, Onen Svět, Chvalšovice, Předvojovice, Stojanovice, Čeletice, Mochtín, Srbice, Radinovy a Vrhaveč) a 25 poddaných v panských dvorech a mlýnech.
24.4.1655 koupil pro druhorozenou dceru statek Adršpach (ve východních Čechách) za 24 000 zl rýnských.
Koncem roku 1655 president komory české VILÉM ALBRECHT, pán na Chlumci, Týnci a Bernarticích(?) dostal spolu s hejtmany kraje Plzeňského od místodržících úkol – vyšetřit spor mezi kolejí jezuitskou a purkmistrem i radou města Klatov o místa a domy k výstavbě jezuitského kostela a školy se seminářem. Komise se sešla v Klatovech v lednu 1656 a po dlouhém jednání byla všemi stranami schválena podrobná smlouva. Tím bylo jezuitům umožněno slavnostní položení základního kamene ke kostelu v den sv.Jiří 1656. V té době za svého pobytu v Týnci se VILÉM ALBRECHT rozhodl o přístavbě věže k týneckému kostelu.
VILÉM ALBRECHT 20.4.1656 koupil od JANA Pernkloba ze Šenrejtu na Boříkovech pozemky mezi vesnicemi Hradiště a Lhůta za 300 kop gr míš. V tomto roku byl jmenován JMC tajným radou a nejvyšším soudcem zemským.
V následujícím roce daroval VILÉM ALBRECHT do týneckého kostela pozlacený kalich ze stříbra s nápisem "Wilhelmus Albrechtus Kolowrat 1657" (později byl půjčen do kostela v Chlístově).
V září 1657 byl nejvyšší soudce a královský místodržící VILÉM ALBRECHT zemským sněmem jmenován předsedou tzv."commissí tractationis" k řešení oddlužení královských měst. K areálu domu v Lore-tánské ulici přikoupil parcelu k ulici V Úvoze. V letech 1658-1659 pak na této pozemkové parcele nákladně vybudoval pětipodlažní dům a spojovací západní křídlo. Tím jeho dům získal charakter paláce. Do prostorů pod nádvořím byly tehdy postaveny rozsáhlé konírny. Pro finančnictví využíval též služeb Žida Gatha LÖBLE.
18.6.1658 v dopisu sekretáři předsedy traktační komise, vedené VILÉMEM ALBRECHTEM, Klatovští napsali, že „nyní splniti mohou žádost jeho pána, kterou před rokem nemohli, když žádal za některou pec cihel v Lubech, nyní že jsou ochotni tak učiniti“. 4.2.1659 opět Klatovští žádali předsedu komise VILÉMA ALBRECHTA o včasné vyřízení jejich oddlužení a poslali mu soudek rýnského vína „pro občerstvení mysli“.
Nejvyšší soudce v Čechách VILÉM ALBRECHT 28.11.1658 koupil Křištín a od APOLONIE GRISELDY Štrausové, roz. Fremutové z Trop-čic, statek Chlístov se dvorem a kostelem a ves Tržek za 4 600 kop gr míš.
Následujícího roku 30.8.1659 prodal svůj dříve získaný statek Čestovice v Čáslavsku za 8 000 kop gr míš. 18.9.1659 koupil ves Lhůtu s výčepem, lesem atd. za 3 000 zl rýnských.
Dle zápisu do desk zemských ze dne 16.10.1659 koupil od JAKUBA Longina z Longinu a jeho dcery statek Sobětice a ves Kosmáčov za 8200 zl rýnských.
24.10. 1659 prodal dříve získaný statek Drachov v Kouřimsku za 23 775 zl rýnských a koupil dvůr Lhůtu s poplužím, dědinami, lukami atd. za 3 115 zl rýnských. 30.10.1659 koupil od BERTY Třinecké z Ronova hrad Skály nad Metují a vsi Žlábky, Studnice, Skalka a Horní vernířovice i dvůr Záboří za 15 000 kop gr míš.
7.2.1660 se ANNA LUDMILA, prvorozená dcera VILÉMA ALB-RECHTA, provdala za JULIA ALBRECHTA Libštejnského z Kolowrat na Hokově a Mnichově Dvoře. (*1633, †1683). JULIUS ALBRECHT byl synem FERDINANDA z Kolowrat Libštejnského (hejtman Starého Města Pražského, zavražděn švédskými vojáky 1.8.1648) a KATEŘINY LUDMILY, roz. z Kolowrat Krakowské (†1646).
V červnu 1660 se šedesátiletému VILÉMU ALBRECHTOVI a jeho třetí manželce MA-RII ALŽBĚTĚ, roz.Libštejnské z Kolowrat, narodil syn MAXMILIÁN NORBERT (křtěn 14. 6.). Matka MARIE ALŽBĚTA po porodu 18.června 1660 zemřela; pohřbena v Praze. Po desíti měsících 24.dubna 1661 se VILÉM ALBRECHT počtvrté oženil s vdovou ALŽBĚTOU APO-LONIÍ Lobkovicovou, roz.Tserclaes hraběnkou Tilly, dcerou VERNERA VÁCLAVA Tser-claese hraběte Tilly z Breitenecku a FRANTIŠKY BARBORY roz. z Liechtenštejna. Z první-ho manželství měla syna VÁCLAVA FERDINANDA z Lobkovic (křtěn 22.12.1654). Její věno činilo 10 000 zl. Bohatě obdarovala Svatou Horu u Příbrami, dominikány na Malé Straně a ze-jména loretánskou kapli na Hradčanech (kde je i její obraz).
4.4.1661 od EVY POLYXENY Tuněchodské VILÉM ALBRECHT koupil Těšetiny, 29.8.1661 od panství Zahořany za 600 zl rýnských vsi Prapořiště, mlýn Levčovský, vsi Úlíkov a Sedlec.
Snad v době, kdy byl VILÉM ALBRECHT nemocen, 22.11.1661 udělal majetkové podíly pro své děti "aby všemožným hádkám mezi nimi předešel". Do svého majetku (bez panství Týnec) zařadil i dědictví po zemřelých synech WOLFGANGA LEOPOLDA ze Strahlendorfu, prvního manžela druhé manželky KATEŘINY, roz. z Rozdražova. Majetek rozdělil na čtyři dí-ly: JAN FRANTIŠEK (stár 11 let) dostane (po smrti otce) 2 díly, ANNA LUDMILA (21 let) a KATEŘINA BARBORA (19 let) po jednom dílu. Pro tehdy jednoročního syna MAXMILIÁ-NA NORBERTA připravoval panství střední velikosti se střediskem v Týnci.
V letech 1659-60 nechal VILÉM ALBRECHT k týneckému kostelu přistavět věž (ve zdivu asi o 2 m nižší než současná). Po dostavění věže a nějakých dalších opravách byl kostel za-svěcen Nanebevstoupení Panny Marie a více navštěvován. Po darování pozdně gotické sošky Madony s Ježíškem docházelo prý její zásluhou k zázračným uzdravením a z Týnce se stalo vyhledávané mariánské poutní místo. VILÉM ALBRECHT se o kostel v Týnci začal více starat a pro poutní kazatele dal zhotovit kazatelnu.
Dne 6.2.1662 se druhorozená dcera KATEŘINA BARBORA provdala za hraběte LEO-POLDA OLDŘICHA z Kolowrat Libštejského (2.2.1635-4.5.1690) na Zámrsku. LEOPOLD OLDŘICH byl synem ALBRECHTA z Kolowrat Libštejnského(1583-1648) a SABINY VIKTORIE, roz.svob.paní von Wolken-stein-Trostburg (1596-1684).
VILÉM ALBRECHT 24.4.1662 koupil od JAROSLAVA Širndingera ze Širndingu za 12 000 zl statek Střeziměř.
V r. 1663 ALŽBĚTA Kolowratová, roz.z Lobkovic (†14.6.1663), vdova po JINDŘI-CHOVI Libštejnském z Kolowrat, odkázala VILÉMU ALBRECHTOVI panství Žichovice a Frymburk. Bratranci VILÉM ALBRECHT a ARNOŠT ABUND z Kolowrat Krakowští 13.12. 1664 koupili panství Chyše. 13.2.1665 se dceři KATEŘINĚ BARBOŘE narodil syn VILÉM ALBRECHT Libštejnský z Kolowrat (1.vnuk VILÉMA ALBRECHTA - později se stal děkanem olomoucké kapituly).
18.8.1665 ALŽBĚTA APOLONIE, čtvrtá manželka VILÉMA ALBRECHTA, zemře-la; pohřbena jako první dvě manželky v Praze u františkánů v kostele P.Marie Sněžné (její obraz je v pražské Loretě). Snad na její památku nechal VILÉM ALBRECHT u zvonaře Štěpána PRICQUEYE v Klatovech ulít pro týnecký kostel zvon o průměru 62 cm a výšce 52 cm (na zvonu letopočet 1666).
25.1.1667 se sedmašedesátiletý VILÉM ALBRECHT popáté oženil s bohatou padesát-nicí LUDMILOU EVOU Hýzrlovou z Chodů (*1616), dcerou BERNARTA Hýzrleho z Cho-dů a ANEŽKY Rabenhauptové ze Suché. Pro LUDMILU EVU to bylo třetí manželství. Prv-ním manželem byl FERDINAND de Couriers - zemř.1646, druhým ZIKMUND hrabě Wolkenstein - zemř.1663 (nevěsta měla bohatě zdobené svatební šaty, z jejichž výzdoby nechala v r.1695 zhotovit tzv. diamantovou monstranci posázenou 6 222 diamanty pro pražskou Loretu.) Toho roku 1667 nechal VILÉM ALBRECHT pro kostel v Týnci ulít v Klatovech velký zvon (68 cm vysoký o průměru 87 cm).
LADISLAV VILÉM Kousek ze Sobětiček 29.1.1667 prodal VILÉMU ALBRECHTOVI díl tvrze Lhotky a příkopu při ní i dvoru poplužního s příslušnými grunty a s mlýnem řečený Červený, s polovicí pivovaru a pánve, vápenicí pustou a s lidmi poddanými v Neznašovech, Radinovech, Vrhavči, Horní Lhotě a Kozí za 4 900 zl.
1.2.1667 VILÉM ALBRECHT koupil k panství Chyše od NORBERTA MICHALA Michny z Vacínova za 650 zl statek Nový Dvůr. 1.5.1667 se VILÉMOVĚ dceři KATEŘINĚ BARBOŘE narodila druhá dcera ANNA VIKTORIE Libštejnská z Kolowrat (2.vnučka VILÉMA ALBRECHTA - později se provdala za LORENZE knížete Piccollominiho na Náchodě a Ratibořicích.)
26.8.1667 VILÉM ALBRECHT prodal díl tvrze Lhotky (Černé Krávy) s polovicí pivovaru a pánve za 400 zl rýnských držiteli druhé poloviny Lhotky ALBRECHTU HYNKOVI Kouskovi ze Sobětiček, (jak jej 29.1.1667 koupil za 300 zl od LADISLAVA VILÉMA Kouska ze Sobětiček).
6.6.1668 se VILÉMOVĚ dceři KATEŘINĚ BARBOŘE narodil syn JAN NORBERT Libštenský z Kolowrat (2.vnuk VILÉMA ALBRECHTA - později se stal komořím, přísedícím lenního a komorního soudu).
VILÉM ALBRECHT koupil v r.1668 za19 000 zl panství Dražovice (u Žihobec). 1669 nechali manželé Kolowratovi ulít třetí zvon pro věž kostela v Týnci s orlicí Kolowratů a rybou Hýzrlů z Chodů (výška 62 cm, průměr 77cm).
30.6.1669 VILÉM koupil od JANA JIŘÍHO Čej-ky z Olbramovic za 10 400 zl panství Veselí n.Úhl. a připojil je k panství Týnec. 3.5.1671 se VILÉMOVĚ dceři KATEŘINĚ BARBOŘE narodil syn FRANTIŠEK LEOPOLD Libštejnský z Kolo-wrat (3.vnuk VILÉMA ALBRECHTA - později se stal komořím, hejtmanem, rytířem maltského řádu, komturem řádové komendy ve Vratislavi a pánem na Adršpachu).
Listinou z 25.8.1671 byl nejvyšší soudce a královský místodržící, skutečný tajný rada VILÉM ALBRECHT Krakowský z Kolowrat povýšen do stavu říšských hrabat.
Hrabě VILÉM ALBRECHT 26.2.1672 koupil za 20 127 zl rýnských od bratrance ARNOŠTA ABUNDA jeho část panství panství Chyše a spolu se svým dílem je předal dceři ANNÉ LUDMILE. Tato zprvu vlastnila jen polovinu tohoto panství, od r.1672 celé.
Z dosud neznámého důvodu nechal v r.1674 zhotovit v týneckém kostele bohatě zdobené dřevěné obložení oratoře s erby Kolowratů a hrabat z Vrbna a Bruntálu (šest lilií v modrém poli děleném na dvé zlatým vodorovným břevnem). Představitelé Chlumce (Kulm, sev.Čechy) vlastníku VILÉMU ALBRECHTOVI postoupili právo várečné, které získali od císaře Matyáše v r.1616. On pak Chlu-mecké osvobodil od poddanství.
14.11.1674 byl říšský hrabě VILÉM ALBRECHT přijat do stavu českých hrabat.
Hrabě VILÉM ALBRECHT 24.4.1675 koupil od VÁCLAVA FERDINANDA Popela z Lobkovic za odpis dluhu 30 411 zl a hotově 12 000 zl les Hvozd a šest králováckých rycht (Zej-biš, Hojsova Stráž, Hamry, Sv. Kateřina, Kochánov a Zhůří) a 26.12.1675 od SEZIMY JANA z Vrt-by za 3 700 zl rýnských stateček Brod. 22.7.1675 se prvorozený syn JAN FRANTIŠEK oženil s ELEONOROU KLAUDIÍ d´Anquisola (*1654, †1691), dvorní dámou císařovny Eleonory, dcerou FERDINANDA d´Anquisola a BARBORY d´Accolti.
Hraběnka LUDMILA EVA, pátá manželka hraběte VILÉMA ALBRECHTA, obdarovávala církevní instituce ještě více než čtvrtá manželka ALŽBĚTA APOLONIE. Podporovala hradčanskou Loretu a na své náklady nechala vystavět klášter kapucínů v Žatci. Stavba byla započata v r.1675.
21.7.1676 v mladé rodině hraběte JANA FRANTIŠKA byl pokřtěn syn LEOPOLD VILÉM Krakovský z Kolovrat, čtvrtý vnuk hraběte VILÉMA ALBRECHTA (později se stal komořím a appelačním radou).
12.1.1677 upsal hrabě VILÉM ALBRECHT strahovskému klášteru na nadaci 500 zl. Po smrti MAXMILIÁNA hraběte z Martinic byl jmenován nejvyšším zem-ským hejtmanem v Čechách.
V roce 1678 se hrabě VILÉM ALBRECHT stal nejvyšším hofmistrem a královským místodržícím.
Nejvyšší hofmistr hrabě VILÉM ALBRECHT 14.3.1678 koupil od POLYXENY a KATEŘINY, rozených Vlkoven z Wolfenburku, za 16 000 zl jejich dvůr v Radinovech se vším příslušenstvím.
28.6.1678 koupil od MAXMILIÁNY FRANTIŠKY Vratislavové z Mitrovic, roz.Kocové z Dobrše, za 42 500 zl rytířskou tvrz Běšiny se dvorem, pivovarem ..., vesnice Běšiny a Kozí s kostelem sv. Bartoloměje a filiálkou v Běšinech sv.Alžběty i s kolaturou, poplužní dvory Hubenov a Úloh s filiálním kostelem sv. Petra a Pavla, vsi Javoří, Rajské, Zahrádka a ve vsi Tvrdoslavi co tu je, vyjma kovárny Vráž (zápis v DZV 28.6.1678). V tomto roce daroval týneckému kostelu dřevěnou obětnici a spolu s manželkou hraběnkou LUDMILOU EVOU nechali pro týnecký kostel zhotovit cínovou křtitelnici se svými erby.
V mladé rodině hraběte JANA FRANTIŠKA byl 4.9.1678 pokřtěn syn VILÉM ALBRECHT (5.vnuk hraběte VILÉMA ALBRECHTA - později se stal komořím, skutečným tajným radou, českým vicekancléřem a naposled nejvyšším kancléřem v Čechách. Byl rytířem zlatého rouna a prvním uživatelem jména a znaku Jeníšků z Újezda, předek březnické větve Kolowratů Krakowských).
V r.1679 nejvyšší hofmistr hrabě VILÉM ALBRECHT založil v Běšinech špitál pro 5 almužníků.
V rodině hraběte JANA FRANTIŠKA byla 8.5.1680 pokřtěna dcera MARIE ANTONIE (3.vnučka hraběte VILÉMA ALBRECHTA, později provdána za FRANTIŠKA KARLA Berchtolda z Uherčic).
V roce 1680 morová epidemie zasáhla i Prahu. Úředníci zemských úřadů s rodinami se v srpnu 1680 vystěhovali z Prahy do Plzně. V září se z Plzně přestěhovali do Klatov a Domažlic. V rodině s hrabětem VILÉMEM ALBRECHTEM z Prahy odjeli manželka hraběnka LUDMILA EVA, dvacetiletý syn hrabě MAXMILIÁN NORBERT a šestadvacetiletý hrabě VÁCLAV FERDINAND z Lobkovic. Rodina syna JANA FRANTIŠKA pravděpodobně našla své útočiště na panství Žichovice.
Do Klatov se královští místodržící přistěhovali ve dnech 11-14.září.1680. Nejvyšší hofmistr hrabě VILÉM ALBRECHT Krakowský z Kolowrat s rodinou byl zpočátku ubytován v domě Jana BÁRTOVIC (č.p 150). Páni místodržící (nejvyšší purkrabí BERNARD IGNÁC z Martinic, nejvyšší hofmistr VILEM ALBRECHT z Kolowrat, hrabě JAN z Vrbna, podkomoří LAMBERT FRANTIŠEK z Har-rachu a hrabě ANTONÍN Trautmansdorf po bohoslužbách v jezuitském kostele v Klatovech úřadovali na radnici. Ve dnech, kdy místodržící nezasedali, hrabě VILÉM ALBRECHT se zdržoval v Týnci, kam se asi nastěhovala i jeho rodina.
7.11. přijel do Týnce za nejvyšším hofmistrem posel z Vídně s císařským rozhodnutím ze dne 30.10. o dalším pozastavení činnosti všech soudů.
3.12.,v den sv.Františka Xaverského ochránce proti moru, po slavných bohoslužbách byli místodržící pozvání do jídelny v jezuitské koleji, kde s kla-tovskými jezuity poobědvali. Do svých domovů se místodržící vraceli postupně od 18.12.1680, místodržitelská kancelář se přestěhovala do Prahy v lednu 1689.
Přímluvě Panny Marie Týnecké připisoval hrabě VILÉM ALBRECHT to, že nikdo z jeho rodiny morem neonemocněl. Jako výraz vděčnosti nechal postavit kapli s vyobrazením Panny Marie Týnecké na Svaté cestě z Prahy do Staré Boleslavi (čtyřicátá ze čtyřiceti čtyř kaplí při této cestě).
V r.1681 si hrabě VILÉM ALBRECHT vyprosil u císaře Leopolda právo zřídit ze svého majetku dva fideikomisy. 5.4.1681 byl vyhotoven císařský diplom, jímž bylo hraběti VILÉMU ALBRECHTOVI dovoleno zřídit na jeho statcích v Čechách jeden nebo více fideikomisů. Obsah diplomu byl zapsán do desk zemských 4.5.1682.
5.9.1681 se v rodině hraběte JANA FRANTIŠKA narodila dcera MARIE LUDMILA (4.vnučka hr. VILÉMA ALBRECHTA, později dvorní dáma císařovny Amálie) a 1.5.1682 se narodil syn FERDINAND ALOIS, (6.vnuk hraběte VILÉMA ALBRECHTA, pozdější komoří, skutečný tajný rada a president bankovní správy v Sedmihradsku a Banátu).
4.5.1682 založil nejvyšší hofmistr hrabě VILÉM ALBRECHT při farním chrámu v Týn-ci mešní nadaci s kapitálem 420 zl za něj, choť jeho KATEŘINU (druhá manželka) a za duše všech, kteří na hřbitově týneckém odpočívají.
Hrabě VILÉM ALBRECHT koupil 19.6.1683 od pražského arcibiskupství (arcibiskup JAN BEDŘICH z Valdštejna) za 48 000 zl městečko a panství Janovice n. Úhlavou.
V červenci 1683 zemřel JULIUS ALBRECHT Libštejnský z Kolowrat, první manžel ANNY LUDMILY, dcery hraběte VILÉMA ALBRECHTA. Tato se opět provdala za KARLA JIŘÍHO Michnu svob.pána z Vacínova (*1658) a v r.1687 nechala na něj přepsat od otce získané panství Chyše. Obě její manželství byla bezdětná.
V rodině hraběte JANA FRANTIŠKA se v září 1684 narodil syn KAJETÁN NORBERT (křtěn 12.září - 7. vnuk hraběte VILÉMA ALBRECHTA). V tomto roce hrabě VILÉM ALBRECHT koupil Číhaň a Nový Dvůr.
30.1.1686 hrabě VILÉM ALBRECHT koupil od RUDOLFA HYNKA Vrábského Tlu-ksy z Vrábí panství Dešenice se 14 vesnicemi za 75 000 zl. K tomuto panství připojil dříve získané panství Janovice n.Úhl. 11.3.1686 za 7 100 zl rýnských koupil druhou část Dolní Lhoty.
V rodině hraběte JANA FRANTIŠKA byl 26.3.1686 pokřtěn syn FILIP NERIUS (8. vnuk VILÉMA ALBRECHTA - pozdější komoří, skutečný tajný rada, vicepresident české komory, nejvyšší zemský soudce, nejvyšší purkrabí v Čechách, rytíř rádu zlatého rouna) a následujícího roku 6.6. 1687 dcera MARIE MAGDALENA (5.vnučka hraběte VILÉMA ALBRECHTA).
Pokračování na další stránce.
