3. Sodom und Gomorrah (Alexander Korda) hlavní role Maria Korda a Alfredo Gal – producent s Arnoldem Pressburgerem – nákladný film s mnoha osobami a kostýmy, bizarní vyvrcholení rakouského němého filmu – kasovní trhák (nyní k dispozici na DVD);

4. Herren der Meere ( Masters of the Sea ) (Korda);

5. Eine versunkene Welt ( A Sunken World ) (Korda); - v Miláně získal filmovou cenu;

6. Der Ausflug in die Seligkeit ( The Trip to Bliss ) (Freissler);

7. Serge Panine (Maudru); Sodom and Gomorrha ( Moon of Israel ) (Kertész);

8. Zigeunerliebe ( Gypsy Love ) (Thomas E.Walsh)-hrála Anny Ondra-pronájem.

1923

1. Kinder der Revolution ( Children of the Revolution ) (Theyer);

2. Die Lawine ( The Avalanche ) (Kertész);

3. Das Rumpelstilzchen ( Rumpelstiltskin ) (Desider Kertész);

4. Fräulein Frau ( Miss Mrs. ) (Theyer)-producent;

5. Der junge Medardus ( The Young Medardus ) (Kertész); poslední nákladný film na základě dramatu Artura Schnitzlera. Je situován do Vídně v r.1809 v době napoleonských válek;

6. Namenlos ( Without a Name ) (Kertész).

1924

1. Harun al Raschid (Kertész); -velký projekt dle modelu filmu Fritze Langa „Mabus, der Spieler“;

2. Wenn du noch eine Mutter hast ( If You Still Have a Mother ) (Desider Gardener-Kertész);

3. Jedermanns Frau( Everyman's Woman ) (Korda);

4. Die Sklavenkönigin ( The Slave Queen ) (Kertész)-dohlédající výrobce (producent) –nákladný film s mnoha osobami a kostýmy. Tento monumentální epický film měl premiéru ve vlastním kinu EOS, které k tomu bylo vyzdobeno staroegyptskými sochami a obrazy.bohů a sochami válečníků. Kromě kina EOS jeho společnost vlastnila ve Vídni též kino STAFA – kasovní trhák.

1925

1. Salammbo (Maradon); . bitva o Kartágo z doby punských válek s mnoha osobami a kostýmy

- předposlední epos Sascha-Filmu v koprodukci s francouzskou společností. Natáčení probíhalo ve Vídni v Sascha-Film Studio v Sievering. V hlavní ženské roli byla Francouzka Jeanne de Balzac. Hudbu k filmu složil Florent Schmidt. Filmová kritika psala, že hudba k filmu byla románu bližší nežli sám film;

2. Die Rache des Pharao ( Pharao's Revenge ) (Theyer); epos – poslední monumentální film. Ukázalo se, že po současné diváky eposy nejsou atraktivní – přitažlivé;

3. Das Spielzeug von Paris ( The Toy of Paris ) (Kertész).

1926

1. Fiaker Nr. 13 (Kertész);

2. Der goldene Schmetterling ( The Golden Butterfly ) (Kertész).

1927

1. Wölfe in der Nacht;

2. Die Pratermizzi ( Prater Girl ) (Kolowrat and his staff) Anny Ondra-producent;

3. Tingel Tangel, v některých zemích Trommelfeuer der Liebe (Ucicky)-producent;

4. Die Beichte des Feldkuraten ( The Confession of a Military Priest ) (Löwenstein);

5. Café Electric (originální titul), (Ucicky) s Marlene Ditrich a Willy Forstem-producent – film znázorňující následky deprese, podobné filmu G.W.Pabsta „Die Freudlose Gasse“ Kolowrat během natáčení onemocněl – byl to jeho poslední film. V cizině Wenn ein Weib den Weg verliert, ve Švýcarsku Die Liebesbörse.

Zdroje:

Wikipedia Alexander Kolowrat

http//www.imdb.com/company/co0244245/

http//www.imdb.com/name/nm0464355/

http//www.filmreference.com/Writers-and-Production-Artists-Ja-Kr/Kolowrat-Krakowsky-Count-Sascha-Alexander.html

http//www.encyclopedia.com/doc/1G2-3406802407.html

http//movies.amctv.com/person/384887/Sascha-Kolowrat/overview

http//www.aeiou.at/aeiou.encyclop.f/f359832.htm

http//IMDb.com

http//lexikon.power-oldie.com/Sascha-Film

http//de.wikipedia.org/wiki/Sascha-Filmindustrie

http//www.viennale.at/en/programm_final/filme/3421.shtml

Literatura o Alexandru Kolowratovi

PORGES, Friedrich, Schatten erobern die Welt, Basel, 1946.

Sascha-Film, ed., Dreißig Jahre Sascha-Film, Vienna, 1948.

GESEK, Ludwig, Gestalter der Filmkunst. Von Asta Nielsen bis Walt Disney, Vienna, 1948.

HÜBL, Ingrid Maria, Sascha Kolowrat. Ein Beitrag zur Geschichte der österreichischen Kinematographie, unpublished manuscript, Filmarchiv Austria, 1950.

Festschrift der Sascha-Film Gesellschaft m.b.H. Wien , Vienna, 1957.

HERLE, Roman, Die 9. Seligkeit. Licht und Dunkel des Films, Vienna, 1962.

GUHA, Wilhelm, Die Geschichte eines österreichischen Filmunternehmens: Von der Sascha- Film-Fabrik in Böhmen zur Wien-Film, unpublished manuscript, Filmarchiv Austria, Vienna, 1975.

Österreichisches Filmarchiv, ed., Materialien zu Sascha Kolowrat, Vienna, 1987.

FRITZ, Walter, and Margit Zahradnik, Erinnerungen an Graf Sascha Kolowrat. Bound typescript. Vienna, 1992.

STEINER, Gertraud, Traumfabrik Rosenhügel. Filmstadt Wien/Wien-Film/Tobis-Sascha/Vita-Film. Vienna, 1997.

FRITZ, Walter: Im Kino erlebe ich die Welt - 100 Jahre Kino und Film in Österreich, Wien 1996

Laurin & Klement – Škoda 1895-1995

BRANALD, Adolf, Dědeček automobil, Československý spisovatel Praha 1955,1.vyd. Ilustrace Kamil Lhoták

Články o Alexandru Kolowratovi

Academia. Zeitschrift für Politik,Wirtschaft, Religion, Kultur. Öcv, Mrz 2006. Gregor Gatscher-Riedl, BBS, Graf Bobby als Couleurstudent

ANNO - AustriaN Newspapers Online, Reichspost, 25. 3. 1910, s. 4; 6.12.1927 s.4.

KRENN, Günter, "Der bewegte Mensch—Sascha Kolowrat," in Elektrische Schatten. Beiträge zur österreichischen Stummfilmgeschichte , edited by Francesco Bono, Paolo Caneppele, and Günter Krenn, Vienna, 1999.

STEINER, Gertraud, Dream Factory Rose Hill. International Dictionary of Films and Filmmakers

VOLNÝ, Zdeněk, Laurin§Klement aneb o knihkupci a zámečníkovi, Toulky českou minulostí, 12.díl, VIA FACTI 2009, s.120.